Popis

Kameny zmizelých byly položeny dne 25.09.2026 v ulici Moravská před domem č. p. 79 v Uherském Brodě, kde lékař až do transportu do Terezína 31. ledna 1943 se svou rodinou žil. Dnes se na místě původního domu č. p. 79 nachází zbořeniště.

Projekt vznikl v návaznosti na občanský návrh podaný prostřednictvím PinCity dne 17. ledna 2023 ve spolupráci s pozůstalými členy rodiny Alfréda Bocka. Cílem projektu je důstojně připomenout osudy obyvatel Uherského Brodu, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce.

Stolpersteine – doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), jsou drobné dlažební kostky s mosazným povrchem o rozměrech 10 × 10 cm, které se umisťují do chodníku před domy, kde žily oběti nacistické perzekuce podle původního projektu německého umělce Guntera Demniga. Připomínají jednotlivé lidské osudy a vracejí jejich příběhy do veřejného prostoru, kde mohou oslovit kolemjdoucí. Jejich umístění zároveň přispívá k uchování historické paměti města a připomíná důsledky nacistické totality a holokaustu. 

Pokládání kamenů zmizelých

Vzpomínkové akce spojené s pokládáním kamenů zmizelých se zúčastnili příbuzní z rodiny Bockových, občané Uherského Brodu, zástupci Uherskobrodských Patriotů i představitelé města. Součástí vzpomínkového programu bylo také divadelní představení žáků Literárně dramatického oboru ZUŠ Uherský Brod – Anděl nepřišel – pojednávající o transportu židovské dívky a premiéra promítání nového krátkého filmu Příběh brodské Židovny, který si nechalo vyhotovit město Uherský Brod v režii brodských autorů Marie a Stanislava Kadlčíkových na námět Radka Tomečka a průvodním slovem Aleše Kapsy.

Osud rodiny Bockových

MUDr. Alfréd Bock žil v Uherském Brodě společně s manželkou Stefanií a dcerami Marií, Juditou a Evou. Rodina byla v roce 1943 deportována do Terezína a následně do Osvětimi, kromě Marie, která válku přežila, byli všichni ostatní členové rodiny usmrceni. Kameny zmizelých tak dnes připomínají nejen konkrétní osudy rodiny Bockových, ale také tragický osud židovských obyvatel Uherského Brodu, ale i dalších 2 834 obyvatel jihovýchodní Moravy, kteří byli shromážděni v Uherském Brodě před deportací do terezínského ghetta nebo vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Z Uherského Brodu deportovaných obyvatel židovského původu zahynulo ve vyhlazovacích táborech 573 osob. Zpět do Uherského Brodu se vrátilo jen 54 osob.

Historie židovské komunity v Uherském Brodě
Židovská komunita byla po staletí významnou součástí Uherského Brodu. Její příslušníci se věnovali zejména obchodu, podnikání, řemeslům a svobodným povoláním a aktivně se podíleli na společenském a kulturním životě města. Po okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939 byli postupně zbavováni svých práv, majetku i možnosti běžného života. Židovští obyvatelé byli nuceni soustředit se v uherskobrodském ghettu. Následně byly deportování do Terezína a dále do vyhlazovacích táborů. Z Uherského Brodu byly v roce 1943 vypraveny tři transporty, jimiž bylo deportováno celkem 2 834 židovských občanů.

Plánované Kameny zmizelých před domem č. p. 79 budou připomínat MUDr. Alfréda Bocka, jeho manželku Stefanii Bockovou a jejich dcery Evu a Juditu. MUDr. Alfréd Bock působil v Uherském Brodě jako lékař, jeho manželka Stefanie pocházela z významné uherskobrodské židovské rodiny Wintersteinových. Rodina žila v domě v dnešní Moravské ulici až do roku 1943, kdy byli její členové deportováni do Terezína a následně do Osvětimi. Všichni jmenovaní, jejichž osudy budou kameny připomínány, zahynuli v důsledku nacistické perzekuce.

Veřejný přínos

Umístěním Kamenů zmizelých vznikne důstojné pietní místo přímo v prostoru, kde rodina Bockových žila. Projekt propojí historii konkrétních lidí s místem, které je součástí každodenního života města, a umožní současným i budoucím generacím připomínat si jejich životní příběhy a nezapomínat na oběti nacistické perzekuce.